Týden od 14. 10. do 18. 10. Téma: Zamykání lesa

Pondělí aneb znáte Holokrčku nebo Hedvábničku?

Začátek týdne nám zpříjemnil program s názvem Není slepice jako slepice. Všichni (rozuměj kamarády z Ježečků, Medvíďat i Liščat) jsme se sešli ve třídě Ježečků. Díky pohádkám jsme se seznámili s historií chovu, ale i dvěma plemeny nevšedního vzhledu – Holokrčka a Hedvábnička. Na konci programu si děti mohly Hedvábničku pohladit.

Abychom se na program naladili, v ranních aktivitách Veverky např. skládaly vývojová stádia slepic. A ve výtvarném koutku vznikly kropenaté slepičky. Děti na čtvrtku nanášely červenou, žlutou a hnědou temperu pomocí štětce, korkových špuntů i prstů. Kropenatky nám už zdobí šatnu.

Úterý aneb hokus pokus

Aktivit bylo mnoho, ale tou hlavní byl biologický pokus. V našich zásobách přírodnin jsme vybrali otevřenou šišku, kterou jsme vložili do sklenice s vodou. A pozorovali jsme, co udělá. A ejhle, po cca 1 hod. se zavřela. Chtěli jsme vyzkoušet, jak to bude fungovat s „čerstvou“ šiškou. Veverky si tedy z lesa přinesly zavřenou borovou šišku, kterou položily na topení. Ale zjistili jsme, že potřebuje delší čas na vyschnutí.

Náš Fíla si užil další lekci plavání.

Středa aneb strom, kam se podíváš

Uprostřed týdne jsme přivítali novou Veverku – Angel. Ukázali jsme jí třídu, hračky a také to, jak vítáme. Angel se s námi pustila do pojmenovávání stromů a jejich plodů. Ukázali jsme si rozdíl mezi listnatým x jehličnatým stromem. Venku jsme se je pak snažili hledat a pojmenovávávat. K tomu nám pomáhá i upevňování pravidla, abychom se drželi blízko sebe – např. „Další místo, kde na sebe počkáme, je támhleten strom s bílou kůrou. Víte, jak se jmenuje?“.

A došlo na opakování pokusu se šiškou. Šišku, která byla od včera ve sklenici s vodou, jsme položili na topení. A do vody vložily suchou otevřenou šišku, která přes noc vyschla. A jak to dopadlo? Pokus se nám tentokrát vydařil. Ve vodě se šišky vždy zavřely. A usušené šišky se otevřely. A víte, proč to tak funguje?

Vysvětlení:
Šiška je plod a má zajistit, aby se strom co nejlépe rozmnožil… To se stane jedině tak, že se semínka dostanou co nejdál od mateřské rostliny – představ si, že stále visí na větvi a prší – semínka by jen popadala přímo dolů, všechna najednou a to moc šancí není, proto se šiška zavře a podrží si semínka až bude líp.

Tentokrát vyrazil Fíla na lekci bruslení.

Čtvrtek aneb hasiči jedou

V naší třídě se objevily plamínky. Nejdříve to byly ohýnky z natrhaného krepového papíru, které děti lepily na předtištěnou šablonu. Pak jsme oheň pomyslně zapálily na koberci. A to pomocí červených, žlutých a oranžových podsedáků a tzv. žížalek. Abychom oheň udrželi v ohraničeném prostoru, ze stavebnice KAPLA jsme vytvořili ohniště. Pozdravení a další naše rituály už proběhly právě kolem ohně. Společný rozhovor byl o tom, kde nám oheň pomáhá a kde naopak škodí.

A protože hry na hasiče jsou u Veverek oblíbené, zahráli jsme si na ně společně. Nejdříve jsme se seznámili s telefonním číslem 150 (stočená hadice na konci). A ejhle, oheň na koberci se nám rozšířil. V takové situaci je třeba volat „hoří!“. A pokud je s námi někdo, kdo má telefon, tak vytočí právě číslo „jedna pět nula“. Nahlásili jsme jméno, kde se nacházíme a poté vyjela vybraná parta rychlých hasičů, za doprovodu zapnutých houkaček, oheň uhasit. Třída i školka stojí, vše se podařilo.

A po svačině nás navštívili již opravdoví hasiči z HZS Středočeského kraje Jílové. A přijeli s plnou parádou. Hasiči představili nejen svou práci, ale také vybavení. Odpovídali na zvídavé otázky dětí. Děti se seznámily s technikou. Kdo chtěl, vyzkoušel si rozhodit malou dětskou hadici a zase ji stočit. Bylo toho opravdu hodně pro zvídavé oči i ruce. A nechyběla prohlídka kabiny. Na závěr jsme poděkovali a hasiči se s námi rozloučili zapnutými majáky a houkačkou.

Pátek aneb zkusíme to pozvolna

Začít pozvolna, komu by se to nelíbilo. A věřte, že i u Veverek se to sem tam podaří. Ráno si prostě postavily zahrádku z velkých kostek, zasadily si na ní kytičky a udělaly si piknik. Bylo vidět, že to mají rády.

A kdo chtěl, mohl pomáhat přiřadit zatoulané stopy zvířat.
A kdo chtěl, zaposlouchal se do oblíbených Albi knih.
A kdo chtěl, prostě si hrál, stavěl, vybarvoval, skládal puzzle, …

Při dopoledním pobytu venku jsme se ještě procvičily ve třídění odpadu. Ze třídy jsme vzaly vše z našich kontejnerků. Venku jsme pak našly ty správné popelnice a odpad roztřídily. Úkol zvládly Veverky báječně a pak si už jen hrály na prolézačkách na hřišti pod naší školkou.

Během celého týdne Veverky zvyšovaly svou fyzickou kondici na procházkách v okolí naší MŠ, kdy se stávaly průzkumníky. Mnohdy raději procházely lesem, než aby šly po vyšlapaných stezkách. A také jsme měli štěstí vidět jeřáb v akci.

Všem přejeme krásný víkend a pevné zdraví 🙂

Andrejka, Niki, Péťa a Lidunka

Básnička:
Do lesa dnes půjdeme,
potichoučku budeme.
Rozhlédnu se do všech stran,
všechny stromy kolem znám.
Borovice, smrček, jedle,
šiška na mě spadla hnedle.
Shodila ji veverka,
je to pěkná čiperka.