Týden od 9. do 13.9.2024 Téma: Vítáme Tě ve školce

V pondělí nás probudil po dlouhé době vydatný déšť, který se nás držel až do odpoledne. Vůbec nám to ale nevadilo, protože jsme měli více času na hraní. S pomocí padáku jsme se nejen rozběhali, ale zahráli si i další hry, které nám pomohou rychleji si zapamatovat značky a jména dětí ve třídě. Hudební část dopoledne byla prima, když jsme nejdříve jsme pošimrali ozvučná dřívka a pak si na ně i zahráli. Šimrání dřívek, je totiž strašně důležitý úkol. Dřívka se šimrají ve chvíli, kdy mluví paní učitelka nebo někdo jiný, aby nerušila povídání. Jasná volba padla na písničku Prší, prší. Stavby z molitanových kostek se každým dnem zdokonalují a klouzačka z nich, je bezva náhražka ve chvíli, kdy nemůžeme na tu venkovní. Pomalu se začínáme věnovat i našim předkoláčkům, aby měli dostatek času na klidnou přípravu do první třídy.

Úterý ráno jsme začali opět společně s Veverkami v jedné třídě. Děti se hned po příchodu pustily do malování vodovkami, ale nakonec největší zábava byla pozorovat, jak se barví voda v kelímku, když tam potápíte štětec s různými barvami 🙂 Děti jsou prostě vynalézavé! Většina Ježečků se hned po svačině rozjela do Benešova, kde je čekala první lekce hravého plavání. Děti si pohrály v malém bazénku a seznámily se s pravidly kurzu, vyzkoušely, že ani v hlubokém bazénu není důvod ke strachu a celou lekci zakončily ve vyhřáté vířivce. Maličká skupinka dětí, které zůstaly ve školce, využila pěkného počasí k putování po okolí. Holčičky lovily motýlky, poznávali jsme kytičky, pozorovali, jak se mění barvy lístečků a trhali kytičky pro maminky.

Středa byla u Ježečků dnem, kdy jsme se zaměřili na kooperaci mezi dětmi, společné plánování a respektování nápadu někoho jiného. Děti se rozdělily do dvou skupin a každá skupina si sama vymyslela a zrealizovala stavbu domečku z papírových kostek. Potom se domeček změnil v co nejvyšší stavbu a opět šlo o týmovou práci. Bylo skvělé pozorovat, jak se děti domlouvají a kombinují nápady. Cílem těchto aktivit nebylo soutěžení, čí domeček je hezčí nebo vyšší, ale motivace k tomu, aby děti zvládly v případě potřeby spolupracovat s ostatními. Počasí už začíná naznačovat, že se blíží podzim, tak jsme si na dopolední výpravu raději vzali holínky. Ufffff… ještě, že tak. Našli jsme totiž úplně parádní koryto potoka, kde bylo místo vody spíše bláto, a o to bylo naše bádání a zkoumání zajímavější. I když to vypadalo, že o některé holínky v bahně přijdeme, nakonec jsme je vždy vytáhli a vrátili se do školky v plném počtu dětí i bot!

Čtvrtek byl sice opět zakaboněný, ale my jsme se obalili pláštěnkami, vzali holínky a šli vyzkoušet, jak hluboké louže v okolí školky máme. Zjištění bylo skvělé: louží je dost a některé jsou opravdu hluboké 🙂 Po cestě jsme si povídali o tom, jaký je rozdíl mezi procházkou v obci a v lese, a jaká pravidla bezpečnosti při cestě na silnici dodržujeme. Pozorovali jsme auta, jaká mají světla a co znamenají. Představte si, že někdo nepoužívá blinkr, když zatáčí….to všechno jsme na procházce zjistili 🙂 Ve třídě jsme si zahráli trošku jinou formu „židličkované“. Máme jí totiž raději. Děti nevypadávají, ale naopak si vzájemně pomáhají najít prostor u kamaráda na židli, aby se tam vešly spolu. Dopadlo to tak, že se všech 13 Ježečků vešlo na 4 židle 🙂 Kimovka se značkami dětí je další pomocník při adaptaci v novém prostředí.

Pátek ráno na děti čekal jejich oblíbený kinetický písek, ze kterého kromě „chutných“ zmrzlin vyráběly i dráhu pro auta, hrad pro princezny nebo kopec na klouzání pro zvířátka….Stejnou radost bohužel z kinetického písku nesdílí naše Gábi, pro kterou je to pak celodenní boj s jeho likvidací ze všech židliček, bačkůrek, koberců atd….Extrémní změna počasí přinesla kromě nepřetržitého deště i silný vítr, proto jsme měli opět více času na hraní ve třídě. Nejdříve jsme zazpívali písničku k svátku naší Rádě, popřáli jsme jí, ať se jí líbí ve školce a má tu spoustu kamarádů ( je úžasné, jak děti přejí stejná přání kamarádům i paní učitelce), a pak pozvaly Veverky k nám do třídy na divadelní představení. Pohádka O Červené Karkulce byla z velké části postavena na nápovědě dětí, které radily, co dát Karkulce do košíčku, kudy má Karkulka jít, a co udělat s tím zlobivým vlkem. Loutkové divadlo děti vždy moc baví a i dnes paní učitelky odměnily velikým potleskem.

Přejeme vám všem klidný víkend a hlavně, ať se vám i dětem vyhnou bacily, které se hned ve druhém společném týdnu vrhli na děti z obou tříd!

Katka, Jana, Radka a Gábi