Týden od 8.1. do 12.1.2024 Téma: Daleko na severu
Počasí k novému ledovému tématu bylo jako na objednávku – mrzlo, mrzlo a mrzlo.
V pondělí jsme se přesunuli daleko do polárních krajin, alespoň při ranních hrách – sníh nahradila krupice, ledové kry polystyren a využili jsme úžasná zvířátka z magnetické stavebnice od Ježíška. Děti s radostí stavěly domečky, prosívaly „sníh“ mezi prsty a kreslily do něj. Podle dohodnutých pravidel si děti (skoro) všechnu vysypanou krupici po sobě uklidily. Užili jsme si parádní koulovačku s papírovými koulemi a následně využili koule při procvičování pojmů více, méně, stejně a zjišťování o kolik. Při třídění a párování rukavic jsme trénovali jemnou motoriku, logické uvažování i trpělivost. Snažili jsme se dohodnout na tom, jestli je zima užitečná, nebo nebezpečná a prováděli jsme pokusy s vodou – co plave a co ne, pozorovali jsme, co s tím vším udělá mráz.
V úterý jsme se zahřívali hrou Na Mrazíka, posilovacími cviky, zkusili jsme si jak to dělají tučňáci, když chtějí, aby jim bylo teplo. Zkoumali jsme jak se chladu přizpůsobila zvířata a jak s ním bojují lidé. Přenesli jsme zpátky do třídy zledovatělý včerejší pokus a pomalu pozorovali, jak se kostky ledu rozpouští a který ze zamrzlých předmětů osvobodí teplo jako první. Zvládli jsme také celý jeden oddíl cvičení z programu Se Sokolem do života a odměnili se nálepkami do sešitků. Donesli jsme zvěři trochu sena do jeslí u krmelce a sklouzli se na přírodní ledové skluzavce. Odpoledne jsme mysleli i na ptáčky – výroba semínkových koulí děti bavila, protože věděly, že pomáhají tam, kde je potřeba.
Ve středu jsme se věnovali grafomotorice a uvolňování ruky na velkém formátu, parádní tučňáci se už nastěhovali na velkou nástěnku do chodby. Iglú z kostek cukru jsme vystavit nemohli, ale včerejší semínkové krmení pro ptáčky si mohou kolemjdoucí prohlédnout na naší vrbě. Povídali jsme si o sněhu, jak vzniká a jakými smysly ho můžeme zkoumat. Hledali jsme, co všechno ve třídě má sněhovou barvu a podle počtu slabik předměty třídili do skupin. Naši Ježečci zvládají slabikovat úplně skvěle. Tančit jako vločky na hudbu z Louskáčku umí taky moc dobře, zato cvičení a hry s padákem musíme potrénovat. Ježečci jsou z padáku tak nadšení, že je pro ně těžké dodržovat pravidla hry, ale to společně zvládneme.
Ve čtvrtek jsme si zkusili nasimulovat Severní ledový oceán, ale led vydržel opravdu jen chviličku. Dětem to nevadilo a bavilo je to i bez něj. Potrénovali jsme podepisování, spojili to s přiřazováním a postřehnutím počtu – podle počtu písmen v podpisu děti nalepily správný počet sněhulákových koulí a k nim pak zpátky napsaly písmenka. Opakovali jsme říkanku s pohybem Mrzne a mrzne, hned na to jsme se při hře zkoušeli ubránit babě Zimnici pojmenováním čehokoliv teplého. Skládali jsme rozsříhaného hada ze zimních obrázků, programovali cestu robotické včelce a užili si parádní klouzání nedaleko školky. A odpoledne vznikali super bílí „vidličkoví“ lední medvědi.
Týden uběhl jako voda. Pátek jsme věnovali konstrukčním hrám se vším, co dětem přišlo pod ruku – papírovými kvádry, dřevěnymi kostkami, tyčemi, dekami, polštáři, kužely, obloukem… děti postavily iglú, domečky, trůny, garáže, farmu, závodní dráhu… Dotahovali jsme rozpracovaná díla, přešli půlku Hlubočinky, abychom správně vyhodili tříděný odpad, pozorovali stopy zvěře – srnek a divočáků. A také se pořádně sklouzli po přírodní ledové ploše u fotbalového hřiště.
Těšíme se na další týden plný nových dobrodružství.
Jana, Katka, Radka a Gábi