Týden od 2.9. do 6.9.2024 Téma: Vítámě tě ve školce

První den nového ježčího roku! Proběhlo radostné vítání, opatrné okoukávání, nadšené prozkoumávání, seznamování, spousta papírování, byl zmatek, smích i slzičky.

Hned od rána bylo potřeba zjistit, kde všude najdou noví Ježečci svoje značky – v koupelně, ve skříni na matrace, v poličce na pyžamko… Kam se dává hrneček, kam odkládá svačinová krabička… Připomenout si jak se paní učitelky i kamarádi jmenují… Čekala nás spousta práce. Začali jsme tematicky, omalovánkou ježka, kdy si děti mohly volit výtvarnou techniku podle schopností a aktuální chuti. Po přivítání staronovou říkankou jsme se nasvačili a vyrazili ven obhlédnout změny v okolí školky. Při procházce jsme si povídali, chytali luční koníky, pohráli si v lese, nacházeli houby a žáby, nenápadně zjišťovali, jak jsou děti „chodivé“, abychom mohli přizpůsobit vycházky jejich možnostem. Na závěr jsme Lindě popřáli k svátku, společně písničkou i každý za sebe podáním ruky a po obědě i pochutnali na super dezertu, který nám přinesla.

Sestavit z geometrických tvarů naši škoku? To je pro Ježečky hračka! Úterní ranní úkol zahrnoval prostorovou orientaci, poznávání geometrických tvarů, určování počtu, cvičení trpělivosti a přesnosti. Po krátkém cvičení a relaxaci přišla k chuti svačina. Děti si samy mažou svačiny a uklízí místo u stolu, podporujeme je v samostatnosti a ve zvládání samoobslužných činností. Co nejvíce času se snažíme trávit venku, dnes jsme zkontrolovali volavku u sulického rybníka, pozdravili koníky, rozjímali nad mrtvým slepýšem a připomínali si, jak se bezpečně pohybovat v terénu.

Středeční ráno jsme si „střihli“ další testovací úkol. Ježečci stříhali papír podle předkreslené rovné, zubaté a oblé čáry. Šlo jim to výborně. Na velkém koberci sestavili z matrací a pěnových kostek funkční klouzačku, obří domeček a překážkovou dráhu. Sami se tam pak skoro nevešli, ale nechtěli se ani jedné ze staveb vzdát. Dopoledne jsme si povídali o pravidlech, která ve školce potřebujeme, aby nám spolu bylo dobře i o režimu dne – co se kdy ve školce děje a řadili jsme obrázky správně za sebou. Hned jak si děti doplnily lahvičky s pitím, vyrazili jsme ven k lesnímu potoku. Překvapila nás změna okolí – zmizely kmeny padlých stromů a místo nich jsme nalezli změněné koryto a louže s parádním bahnem. Botky a ponožky doslova odpadly dětem z nohou a bosá chodidla ťapkala ve vodě, přes kamínky, po trávě i v blátě. Nenásilně proběhlo to nejlepší cvičení hrubé motoriky a plosek nohou, které si pro děti můžeme přát. Někomu stačilo omytí v potoce, někoho čekala ve školce sprcha, ale dopoledne dopadlo na jedničku.

Značky, ne ty dopravní, ale školkové. U Ježečků má každý značku s písmenkem, kterým začíná jeho jméno. Někomu přidělená značka sedla, někdo by raději jinou. Aby byl každý Ježeček se svou značkou rád, hrajeme se značkami různé hry, vyprávíme „značkové“ pohádky a děti si svou značku zkusily i nakreslit. Dopoledne jsme strávili v dalším lesíku a cestou trénovali hod do dálky a na cíl. Házeli jsme šišky na strom a žbluňkali s nimi do potoka. Prolezli a přelezli jsme co se dalo, klády, klacky, pařezy – takovými aktivitami cíleně trénujeme motoriku, rovnováhu a podporujeme děti v chuti překonávat překážky. Nabízíme dětem různé úkoly a cvičení, zároveň se snažíme, aby měly dost času na volnou hru.

V pátek si Ježčci mohli přinést svou oblíbenou hračku, ráno si s ní pohráli, využili ji i při rozcvičce k protahování a relaxaci. Zatímco jsme svačili, hračky na nás čekaly na koberci v kroužku, abychom se k nim mohli vrátit a popovídat si o nich. Jak se jmenuje, proč je právě ona se mnou ve školce? Děti při rozhovoru zatím potřebují pomoci návodnými otázkami, ale na zvládnutí samostatného vyprávění a odpovědí ve větách máme ještě spoustu času. Po svačince a doplnění lahviček pitím jsme vyrazili na dětské hřiště pod školkou. Šplhalo se, viselo se, houpalo a jezdilo na lanovce, běhalo se, skákalo až do oběda, na který se všichni moc těšili – měli jsme buchtičky s krémem a Gábi nestačila odbavovat frontu na přidání.

Prožili jse spolu první společný týden, bylo to moc prima a těšíme se na ty daší!

Jana, Katka, Radka a Gábi