Učíme se venku

7 dobrých důvodů,

proč nechat děti venku objevovat, tvořit, žasnout, řádit i se umazat…Čas venku je zásadní pro zdraví vývoj dětí. Někdy zapomínáme, co vše dětem přináší:

Učit se venku děti baví. Hraní venku je názorné, trojrozměrné, pestré. Přináší mnoho nových podnětů nejen pro naše smysly, ale i pro naše myšlení.
Hraní venku podporuje zdraví dětí. Pobyt a pohyb venku snižuje nadváhu a obezitu, zlepšuje fungování imunitního systému a snižuje počet nemocí.
Zvedá spokojenost a náladu dětí i učitelů. Kontakt s přírodou významně přispívá k duševnímu zdraví a pohodě. Snižuje stres, úzkosti a deprese.
Zlepšuje vzdělávací výsledky. Co se naučíme skrze zážitky venku, se v mozku ukládá hlouběji a snadněji se vybavuje. Kontakt s přírodou zlepšuje pozornost a soustředění.
Posiluje vztahy mezi dětmi i s učiteli. Venku děti rozvíjí nejen své znalosti, ale současně i emoční a sociální inteligenci. Snižují se důvody ke vzniku agresivity a násilí.
Zvyšuje zájem o objevování. Spojení se skutečným světem přináší pocit smysluplnosti učení. Roste pocit uspokojení z vlastního bádání.
Učit se venku je přirozené. Děti se učily venku více než 99% lidské historie. Jsou na to připravené.

Vědecké výzkumy v posledních letech přesvědčivě dokazují, že právě pobyt, hra a učení dětí venku má rozsáhlé přínosy pro jejich fyzické, psychické a sociální zdraví, pro jejich celkový rozvoj a pro jejich vzdělávání. Děkujeme, že podporujete čas venku pro děti ve školce, škole i v rodině.

Proč je hraní venku důležité?

Hra v přírodě a s přírodními materiály skvěle napomáhá všestrannému rozvoji dítěte.

Při hře venku dítě zapojuje všech pět smyslů a rozvijí široké spektrum svých tělesných i mentálních schopností. Pobyt v přírodě prospívá tělu, mysli, vztahům ve třídě a v neposlední řadě i celé planetě – známe-li přírodu, chováme se k ní ohleduplněji a s úctou. Prospěšnost pobytu venku potvrzuje i řada zahraničních výzkumů v oblasti medicíny, psychologie i pedagogiky.

PROSPÍVÁ ZDRAVÍ

Pobyt v zeleni má blahodárný účinek na lidské zdraví, zlepšuje fyzičku a posiluje imunitní systém. Lidé žijící v blízkosti zeleně jsou méně často a kratší dobu nemocní a dožívají se vyššího věku.

Děti, které se pravidelně delší dobu pohybují venku v přírodě, jsou odolnější, méně často a kratší dobu nemocné, především méně často nachlazeny. Je pravděpodobné, že pobyt a hra venku v přírodě jim přináší i další zdravotní výhody, související například s možnou prevencí astmatu, nižší pravděpodobnost krátkozrakosti nebo příznivým formováním cév na mikrovaskulární úrovni.

Lidé žijící na místech s relativně větším množstvím zeleně mají nižší nemocnost s porovnáním s lidmi žijícími na místech s malým množstvím zeleně. Tento jev se týká řady fyzických i psychických nemocí a je zvlášť patrný u dětí, u kterých je pravděpodobnější, že se právě v okolí domova více vyskytují. Podobně je u lidí žijících více v zeleni nižší úmrtnost, a to především úmrtnost zapříčiněná nemocemi souvisejícími s krevním oběhem.

PŘEDCHÁZÍTE OBEZITĚ

Činnosti a hry venku vedou k větší fyzické aktivitě dětí než činnosti a hry omezené zdmi místnosti. Čím více si děti hrají venku, tím nižší je riziko, že budou mít nadváhu nebo budou trpět obezitou.

A naopak, čím větší je podíl sedavých zaměstnání, například koukání na televizi, tím se riziko nadváhy a obezity zvětšuje. Nadváha nebo obezita dětí zajisté není spojena pouze s tím, jak často chodí ven. Závisí na řadě faktorů, jako je životní styl, množství pohybu, strava, ale také vrozené dispozice. Je však jisté, že pravidelné hry a aktivity dětí venku zvyšují množství pohybu, který děti mají, a právě tím snižují možnost nadváhy nebo obezity.

Co například odhalil výzkum: Čím více si děti hrály venku, tím měly nižší BMI, a čím více sledovaly televizi, tím měly vyšší BMI. Ukázalo se dokonce, že z poměru časů strávených venkovní hrou a sledováním televize je u pětiletých dětí možné s poměrně vysokou přesností předpovídat jejich index tělesné hmotnosti (BMI).

ROZVÍJÍTE MOTORIKU

Pobyt a hry venku v přírodě nabízí příležitost k různorodému pohybu. U malých dětí, které tráví hodně času hrou v přírodním prostředí, dochází k rychlejším pokrokům v hrubé motorice (především v rovnováze a koordinaci pohybu).

Různé podoby chození, běhání, skákání, padaní, válení či kutálení poskytují dětem nejenom zábavu, ale také rozvíjení jejich pohybové dovednosti.

Co například odhalil výzkum: Ingunn Fjørtoft v Norsku zkoumala vliv typu venkovního prostředí, ve kterém si děti hrají, na rozvoj jejich hrubé motoriky. Analyzovala krajinu a místa hry pětiletých až sedmiletých dětí. Děti, které si hrály v přírodním prostředí, vykazovaly významný nárůst jejich motorické zdatnosti. Také se prokázalo, že děti hrající si ve více přírodním prostředí měly lepší rovnováhu a koordinaci pohybu v porovnání s dětmi, které si hrály na tradičnějších hřištích.

JSTE SPOLU TADY A TEĎ

Zdravé vztahy, respekt pro druhé, spolupráce na společných úkolech v doprovodu dobrého průvodce.

Rozvoj sociálního chování dětí jistě nezávisí jen na tom, jestli si děti hrají venku. Přírodní prostředí nás ale tolik nezatěžuje stresem a agresivitou, naopak nám dává dostatek prostoru a času pro pěstování zdravých vztahů. Učitel či rodič v roli dobrého průvodce má pro děti velký význam. Upevňování sociálních dovedností mohou podpořit i dobře připravené aktivity, ať už probíhají venku, nebo uvnitř.

Ukazuje se však, že přítomnost, či nepřítomnost zeleně a přírodního prostředí mají vliv na podobu sociálních vztahů u lidí samy o sobě. Potvrdilo se, že v jinak identických lokalitách a domech, ve kterých žijí lidé obdobných charakteristik (Socioekonomické zázemí, věk, pohlaví, vzdělání apod.), se v lokalitách bez okolní zeleně objevuje ve společnosti podstatně více násilí a zločinu, ubývá sociálních vazeb mezi lidmi, obyvatelé méně znají své sousedy a cítí se izolovanější. Naopak v zelení obklopených lokalitách lidé tráví více času venku, rozvíjejí své vztahy se sousedy, více se cítí být součástí společnosti a významně se snižuje i počet spáchaných činů.

SNIŽUJETE STRES

Blízkost přírody i pouhý výhled na přírodu nebo přítomnost pokojové zeleně pomáhají snížit stres, úzkosti či deprese a urychlují zotavení ze životních traumat.

Snížení stresu působením zeleně přitom nestojí pouze na pocitech a sebereflexi lidí, kteří to u sebe pozorují. Je prokázáno i „tvrdým měřením“ veličin a jevů, jež stres obvykle doprovázejí: hladiny stresového hormonu kortizolu, pulsu, krevního tlaku, stupně nervové aktivity…

Lidé žijící na místech relativně větším množstvím zeleně mají menší nemocnost v porovnání s lidmi, kteří žijí na místech s malým množstvím zeleně. Lékaři jim méně diagnostikují především psychické nemoci jako jsou úzkostné stavy a deprese. Tento jev je zvlášť patrný u dětí a u lidí s nižším socioekonomickým statusem, tedy těch skupin obyvatel, u kterých je pravděpodobnější, že se právě v okolí domova více vyskytují.

Podobně se ukázalo, že děti, které žijí na místech a v domácnostech s větším množstvím zeleně, jsou odolnější, pokud jsou vystaveny stresujícím životním zážitkům. Události jako hádky v rodině, rozvod či že si na ně někdo zasedl ve škole, sice jim přináší psychický neklid a snížené vnímání jejich vlastní hodnoty, ale v menší míře než u dětí žijících v místech a domácnostech s menším množstvím zeleně. Mohlo by to být tak, že prostředí zeleně vytváří u dětí určitý psychický nárazník, který pohlcuje šoky na jejich cestě životem a pomáhá jim zachovat psychické zdraví i přes nelehké životní situace.

ČISTÍTE UNAVENOU HLAVU

Pobyt, hra a odpočinek v přírodě snižují únavu z myšlení, obnovují pozornost a posilují schopnost soustředění. Děti mají více trpělivosti, méně se rozptylují a déle se vydrží zabývat jednou věcí.

Co například odhalil výzkum: Několik výzkumů bylo povedeno o vlivu zeleně na zlepšení pozornosti dětí s tzv. poruchou osobnosti s hyperaktivitou (ADHD). V jednom z výzkumů americké vědkyně Faber Taylor a Kuo neordinovaly sedmiletým až dvanáctiletým dětem trpícím ADHD jakožto léčbu 20minutovou procházku v jednom ze tří venkovních prostředí – v přírodním prostředí městského parku a ve dvou dalších dobře udržovaných městských prostředích. Každé dítě absolvovalo léčebné procházky ve všech třech typech prostředí v náhodně zvoleném pořadí v týdenních odstupech mezi procházkami a bezprostředně po procházce dělaly testy pozornosti. Výsledky? Děti se lépe koncentrovaly po procházce v parku než srovnatelné procházce v centru města či v bytové zástavbě. Efekt této léčby byl překvapivě velký, dokonce srovnatelný s léčebnými účinky dnes široce předepisovaných léků na ADHD, Výzkum tak nastolil otázku, zda „dávkování přírody“ nemůže posloužit jako bezpečný, levný a široce přístupný nový lék přispívající ke zvládnutí syndromů ADHD.

ZLEPŠUJE UČENÍ

Větší množství okolní zeleně, možnost hry a odpočinku v ní a především vzdělávací programy, které využívají přírodního prostředí k samostatnému učení, vedou ke zlepšení studujících žáků.

Školy, které umožňují dětem odreagování ve venkovním prostředí nebo které využívají přírodního prostředí jako plnohodnotnou učebnu či laboratoř pro učení, zaznamenávají u dětí úbytek kázeňských problémů, kriminality i menší počet absence. A naopak zde roste motivace a zájem dětí o další učení a zlepšují se jejich studijní výsledky. Tato zlepšení se překvapivě týkají celé řady školních předmětů a oblastí vzdělávání: čtení, psaní, matematiky, přírodních i sociálních věd.

„V 99,9% lidské historie se učení odehrávalo s využitím skutečného světa. Pouze v posledních sto letech jsme ho strčili do krabičky, které říkáme třída.“
Gerald Liebermann, uznávaný americký pedagog 2.pol.20stol., velký propagátor učení venku

PĚSTUJETE KREATIVNÍ HRU

Děti pravidelně si hrající v zeleni hrají rozmanitější a na fantazii bohatší hry. Čím více možností přírodní prostředí a materiál ke hře nabízí, tím větší vynalézavost a kreativita se ve hře objevuje.

Rozvoj kreativity u dětí zajisté souvisí především s vhodnými činnostmi, které kreativní přístup podporují, a tedy i s výbavou a schopnostmi jejich průvodce. Některé aktivity vhodné pro rozvoj kreativity u dětí najdete i na: www.jdeteve.cz/cz/hry

Zdá se však, že venkovní prostředí je pro rozvoj kreativní hry u dětí vhodné samo o sobě. Pravděpodobně to souvisí s principem, že čím více možností prostředí a materiál ke hře nabízí, tím větší vynalézavost a kreativitu můžeme ve hře pozorovat. Hra dětí častěji si hrajících venku v přírodě tak vykazuje vyšší prvky fantazie a kreativity. Namísto her s jednoduchými pravidly (např. karetní či míčové hry), děti samy vymýšlejí nejrůznější společenské, rolové nebo pohybové hry.

CO JE DOBRÉ PRO NÁS, JE DOBRÉ PRO NAŠI PLANETU

Chceme-li přírodu chránit, potřebujeme jí nejdříve porozumět, a abychom jí porozumět, potřebujeme ji poznat a zamilovat se do ní.

Pokud chcete více inspirace pro hraní venku, jděte na: www.jdeteven.cz. Potřebujete další argumenty, proč je pro děti zásadní čas venku? Přečtěte si knihu Děti venku v přírodě: ohrožený druh? Proč a jak je přínosné učení venku, najdete v knize Tajemství školy za školou (obě volně ke stažení na www.ucimesevenku.cz/stahuji). Vyzkoušejte i aktivity a hry z: www.ucimesevenku.cz.

10 + 1 RAD, JAK ZAČÍT UČIT VENKU

1. ZAČNĚTE S MÁLEM A POSTUPNĚ PŘIDÁVEJTE

Zkuste opakovaně učit venku pár aktivit. Vy i žáci si musíte na výuku venku nejprve zvyknout. Postupně přidávejte celé hodiny, choďte ven častěji a na delší dobu.

2. VYUŽÍVEJTE ŠKOLNÍ POZEMEK A BLÍZKÉ OKOLÍ

Zmapujte si, jaké příležitosti pro učení nabízí školní zahrada a nejbližší okolí školy. Preferujte pří rodní prostředí, ale učit se dá i v betonové džungli.

3. SPRÁVNÉ POMŮCKY? – NIC ZVLÁŠTNÍHO NEPOTŘEBUJETE

Jistě by se hodil nový mikroskop… Jenže se obejdete i bez něj. Návody, jak si většinu pomůcek vyrobit se žáky najdete na www.ucimesevenku.cz/pomucky-ven

4. NEJEĎTE V TOM VE ŠKOLE SAMI/Y

Podle vašich ambicí buď utvořte tým nakloněných učitelů, nebo zapojte celou školu. Pravidelně sdílejte a pomáhejte si. Snažte se získat podporu vedení školy.

5. PROPOJUJTE VÝUKU VENKU A UVNITŘ

Využívejte prostředí venku pro obohacení toho, na čem pracujete ve třídě. Připravte se na to s žáky předem a přineste si z venku podněty, které oživí další výuku.

6. VYHLEDÁVEJTE ZDROJE INSPIRACE A PŘÍLEŽITOSTI K DALŠÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

Zkoušejte to, co se osvědčilo jiným. Mnoho nápadů, připravených lekcí a rozcestník k dalším programům a seminářům naleznete na www.ucimesevenku.cz

7. VYTVOŘETE SI PODPŮRNOU SÍŤ

Spolupracujte s lidmi mimo školu, rodiči, místními znalci přírody a okolí, specializovanými organizacemi (ekocentra, lesní správy, farmy…). Zapojte je do výuky.

8. UDĚLEJTE UČENÍ VENKU OFICIÁLNÍM

Plánujte učení venku předem a vytvořte si pro něj prostor v rozvrhu. Zapracujte ho do vašich plánů výuky a do dokumentů školy. Vysvětlete výhody rodičům.

9. UMOŽNĚTE ŽÁKŮM BÝT VENKU O PŘESTÁVKÁCH

Nebo alespoň o velké přestávce a pauze na oběd. Hodně tím podpoříte regeneraci žáků pro další výuku a jejich celkovou spokojenost se školou.

10. VYHODNOCUJTE POKROK A SDÍLEJTE ÚSPĚCHY

Dokumentujete vaše aktivity venku. Ukazujte ostatním, co se vašim žákům venku podařilo (fotky, práce žáků apod.). Reflektujte, co se vám daří a kde máte mezery.

+1 BUĎTE TRPĚLIVÍ A MĚJTE Z UČENÍ VENKU STÁLE RADOST

Plně zapojit výuku do své praxe a do života školy trvá několik let. Nespěchejte na sebe ani na druhé. Užívejte si i malá vítězství.