Týden od 13. do 17. 1. 2025 Téma: Daleko na severu

Druhý školkový týden v tomto roce je za námi a my jsme si jej užili všichni plnými doušky – především jsme využili i tu nejposlednější sněhovou vločku, kterou jsme našli, ať už na kopci, louce či v lese.

Pondělí

Počátkem týdne nás provázela zima, mráz a hlavně námi velmi očekávaný sníh – sněhové podmínky byly ideální – jak venku, tak vevnitř – umělý sníh z jedlé sody a také hrubá mouka místo sněhu doplnily už tak mrazivou atmosféru. Zimní scenérii doplnilo povídání o Eskymácích, polárních zvířátkách, stavění arktických staveb a rozhovory na téma jak se obléknout, když je venku taká zima. Následovala velká akce – první pořádná letošní „bobovačka“ na lopatách, kterou jsme si užili plnými doušky na kopci pod školkou.

Úterý

Hlavním úterním tématem byl pan Eskymák, kterého děti náležitě oblékly a vybavily pořádnou kožešinou, aby mu nebyla na Severním pólu zima. Povídali jsme si také o polárních zvířátkách – jakou mají srst, kde bydlí, čím se živí a najednou jsme se ocitli v období polární noci, kdy jsme si vyzkoušeli i zimní spánek. Zároveň s pány Eskymáky jsme trénovali prostorové vnímání skládáním zmrzlin podle vzoru nebo poslouchali Albi knížku, co nám bude vyprávět právě o těch našich zvířátkách. Ale na co jsme se těšili úplně nejvíc, bylo jít ven a opět řádit na kopci a náležitě si to užít, protože co kdyby ten sníh už náhodou zítra nebyl… Tentokráte to však nebyla jen jízda na kluzácích, ale také jsme zkoušeli, zda zamrzlá kaluž opravdu klouže… A klouže až pekelně 🙂

Středa

Není nad naše veverčí architekty, a tak je třeba využít jejich stavební potenciál – a jak jinak než stavbou iglú do nejmenších detailů. Protože o Eskymácích už víme téměř vše, bylo třeba se zaměřit právě na jejich obydlí a naše (Vaše) Veverky se toho zhostily na jedničku. Vyzkoušeli jsme si také závody psích spřežení a pak už jsme se vydali ven – jak jinak než na kopec pod školkou, kde jsme využili poslední zbytky sněhu na sněžné dovádění a vyzkoušeli jsme si jak jezdí Veverky ve vláčku a taky jak cestují tučňáci po bříšku. Ovšem nebyly by jsme to my, Veverky, aby jsme ještě neprozkoumaly okolí, a tak se nám stala věc, že jsme narazily na obří, ale opravdu obří stopu – děti se shodly, že je to stopa Yettiho a o jeho existenci vedly velmi vážnou, intenzivní a náruživou debatu…:-)

Čtvrtek

Eskymáčí téma vystřídali tučňáci – povídali jsme si o tom, kde bydlí, jak se mezi sebou chovají, jakým způsobem vzniknou mláďátka a především, kdo a jak se převážně o vejce a později o mláďátko stará. Věděli jste, že je to tučňáčí tatínek…? Následně jsme s dětmi vyráběli polární zvířátko z ruličky od toaletního papíru, na přání dětí to měl být medvěd, ale některé děti byly toho názoru, že je to králík, lev, Yetti ba dokonce i slepice. Inu, každý podle svého – zvířátka se dětem moc povedla, můžete si je prohlédnout na síťové nástěnce. Část dětí se poté vydala na procházku po louce hledat další stopy Yettiho, ale prý už další nenašly, zřejmě proto, že Yetti bydlí kdesi v jeskyni (zjistil Matýsek) a na to je naše veverčí ťapání krátké; část dětí se v mezičase účastnila už 4.setkání Ekotýmu, kde hlavní gró byla naše planeta Země – společně s Ježečky a Lesňáčky jsme se pustili do výroby zátiší se zeměkoulí, které bude zanedlouho ke shlédnutí na boční stěně lesní školky, takže až půjdete do školky, jistě si jej všimnete:-)

Pátek

Veverčí parta a poslední den v týdnu? No to je jasný hrací pátek….Stavěli jsme puzzle, hráli pexeso, budovali stavby na koberci, hráli si na princezny, hasiče a policisty, objevil se nám tu taky slon v brnění, trošku jsme trénovali grafomotoriku, skládali víčka podle vzoru, trošku tančili, hodně běhali… Zkusili jsme si napodobovat zvuky zimy – jak křupe sníh pod nohama, jak praská led, když padá sníh… Pověděli jsme si také, co dělat, kdybychom náhodou byli bruslit na rybníce a najednou začal praskat led – přece rychle pryč 🙂 No a samozřejmě jsme se i dnes vydali ven, po sněhu téměř ani památka, za to zamrzlá kaluž jak hrom nám zkřížila cestu hned pod školkou… Cestou necestou jsme došli až k domečku baby Jagy, kde nás doslova přepadla ježčí smečka, a tak jsme si pohráli i s kamarády od vedle:-) Zpátky do školky jsme se moc těšili, protože nás čekal super obídek – řízek s kaší, na ten jsme se těšili celý týden.

Užijte si krásný a ničím nerušený víkend a už teď se těšíme na tu naši veverčí partu v příštím týdnu:-)

Ráďa, Andrejka, Péťa a Lidunka