Týden od 11.11. do 15.11. 2024 Téma: To je zlaté posvícení

V pondělí sv. Martin na bílém koni nepřijel, museli jsme si poradit sami. Místo do sněhu jsme kreslili do krupice, ideální způsob jak procvičit grafomotoriku. Bez Martinova koně by to také nešlo, proto jsme si každý jednoho vyrobili – stříhání obrysu, vymalování a doplnění vločkami podle vlastní fantazie, dolepení vlněné hřívy – a povedené stádo se mohlo přestěhovat na nástěnku. S BeeBotem se děti učí plnit zadaný úkol postupnými, návaznými kroky, dnes na podložce plné posvícenských dobrot a listopadových atributů. Hned po svačince jsme přeměnili třídu na hlediště, aby se k nám vešly děti z Veverek a LMŠ. Přijel za námi cirkus Adonis, představení děti náramně bavilo, ocenily kouzlení, žonglování i pohlazení vyčarovaného králíka. Potom, co jsme dali třídu znovu do pořádku, zbývalo do oběda pár chvil. Nešli jsme tedy dnes ven a místo toho zkoušeli přeskakovat překážky, házet a chytat míč, vázat uzly i zapínat knoflíky. Odpoledne se děti pustily do výroby dárků pro kamenické seniory, se kterými se potkáme příští týden.

I úterý jsme strávili se sv. Martinem, vystřihovali jsme sněhové vločky z přeloženého papíru, prima aktivita na koordinaci ruky a oka. Bylo jasně vidět, že od září udělali někteří Ježečci ve stříhání obrovský pokrok. Znovu jsme si, tentokrát pomocí obrázků, pověděli příběh sv. Martina a probrali u toho i kouzelná slovíčka. Ověřili jsme, že prosím, děkuji, promiň, ahoj … zvládneme vykouzlit všichni. Rozcvičili jsme se koňským klusem, krokem i cvalem a nakonec jsme se projeli na židličkových koních a podarovali žebráka pláštěm jako svatý Martin. Po svačince jsme trénovali abstraktní myšlení – přemýšleli jsme, co víme o sněhu a co kromě něj je ještě bílé. Následovala koňsky laděná logochvilka v umývárně před zrcadly i s jejich následným leštěním. Vyrazili jsme ven, proběhli se, zahráli si Škatulala, uspávali jsme popelnici novou písničkou, pohráli si v lese a vyhlásili pátrací akci po ztracené rukavici. Nezapomněli jsme na dnešní laskavý úkol: poděkovat naší „tetě“ Gábi, že se o nás tak pěkně stará. Den nabitý událostmi jsme ukončili výrobou dalších dárečků.

Středa je bruslící den, na našem kalendáři ho označuje bílý kolíček. Parta bruslařů si užila další lekci ve Velkých Popovicích, ostatní si v parádním domečku (děkujeme Julinko, Naty a Péťo) povídali o zdravém stravování. Na papírové talířky vybírali postupně určený počet zdravých potravin a diskutovali o tom, jak má zdravý talíř vypadat. Potraviny jsme pojmenovávali, hledali slova nadřazená (ovoce, zelenina, pečivo…), třídili jsme i podle barev nebo velikosti. Proběhl diskuze o sladkostech, kdy a jestli je můžeme jíst (podle dětí ano, trošku, když jinak jíme celý den zdravé věci). Část dopoledne jsme věnovali i práci s portfoliem, takové zasouvání výkresů do košilek a manipulace se šanony je mnohdy výzva i pro dospělého 🙂 Venku jsme se (řízeně) ztratili v lese a hledali cestu ven, hráli na honěnou, ale nejlepší ze všeho byl letošní první sníh, který se z nebe sypal celé odpoledne.

Ve čtvrtek se děti konečně dočkaly podzimního spinkání ve školce. Ráno jsme se sešli v maskách. Při posledním karnevalu chybělo hodně dětí, slíbili jsme tedy co nejdříve další. Elsa, královna, zombík, divoká dýně, víla, motýlek … se díky rannímu úkolu (nakresli svůj oblíbený koláček) navnadili na odpolení pečení. Představení masek, oblíbené nesoutěžní disciplíny i nevyřazovací židličkovaná podpořila dobrou náladu a týmového ducha. Po procházce a vyřádění se na dětském hřišti nás čekal oběd a po něm slibované míchání, matlání, hňahňání, uplácávání, koulení a ďolíčkování těch nejlepších posvícenských koláčků. Ochutnávalo se až odpoledne, při druhé svačině. Připravené koláče i talíře plné ovoce zmizely jako kouzlem a jedlíci si museli trochu odpočinout při loutkové pohádce “Boudo, budko, kdo v tobě přebývá?”. Tma za oknem nás lákala ven, děti se moc těšily na slíbenou bojovku. Fáborky nás vedly ke stanovištím s úkoly, které se podařilo všechny splnit a na konci odvážlivce čekala truhla s jedlým pokladem. Cestu zpátky jsme zkusili najít i s vypnutými baterkami a zjistili jsme, že tma kolem zase tak tmavá není. K večeři si Ježečci odhlasovali toasty. Každý si zkompletoval večeři sám, suroviny byly na stolech, k dispozici všem a přístroje ani nestačily zapékat, jaký to byl fofr. Následoval úklid, příprava postýlek, sprcha, čištění zoubků a pohádka Coco. Stýskalo se jen maličko a všichni to paradně zvládli.

Ráno se Ježečci postupně probouzeli. Ti nejčilejší našli útočiště u Veverek, aby měli jejich spící kamarádi ještě chvilku klid. Když se pak všichni oblékli, uklidili postýlky a umyli si očka, usedli jsme ke královské snídani. Čerstvé, ještě teplé palačinky, perník, šneci z listového těsta – každý si vybral. Dopoledne jsme strávili v klidu ve třídě, v kroužku si pověděli, co se Ježečkům tento týden nejvíc líbilo (přespávání a poklad!). Po vyvětraní se v lese, hraní Cukr, káva, boomer! a dobrém obědě se většina dětí rozprchla domů, vyprávět zážitky a dospat včerejšek.

Máme prima ježčí partu a těšíme se na další dobrodružství!

Jana, Katka, Radka a Gábi