Týden od 14.10. do 18.10.2024 Téma: Zamykání lesa

V pondělí ráno se dětem, letos poprvé, dostala do rukou keramická hlína. Máme v plánu výrobu vánočního překvapení. Ano, když jde o keramiku musíme na Vánoce myslet už v říjnu. K tvoření se budeme vracet v průběhu celého týdně, aby si ho v klidu užili všichni Ježečci. Ranní rozhovor v kruhu, rozcvičení a pohybové hry – všechno dnes mělo společné téma. Kohouty, slepičky a kuřátka. Po svačince přijela vzácná návštěva, v rámci projektu Není slepice jako slepice jsme ve třídě přivítali 2 holokrčky a 2 hedvábničky. Děti shlédly loutkové divadélko, mohly si slepičky zblízka prohlédnout, dostaly odpovědi na zvídavé otázky a kdo chtěl, slepičku si pohladil. Stihli jsme se vyvětrat na dětském hřišti pod školkou i pozorovat minibagřík, který prováděl výkopové práce na na školní zahradě.

V úterý jsme od rána kouzlili, správně se tato technika nazývá monotyp, ale kouzlení je daleko chytlavější název. Na průhlednou folii děti nanesly barvu, tyčinkou nakreslily do barvy obrázek a přetiskly ho na papír. Střídání nástrojů, dodržení postupu a opatrná manipulace s papírem byla pro některé Ježečky obtížná, ale nakonec přečarovali svůj obrázek všichni. Plaváčci vyrazili do Benešova, ostatní si během dopoledního cvičení zažili lekci plavání na suchu i se „sprchou“ a skluzavkou. Zbytek dopoledne jsme strávili v lese, tam Ježečci měřili obvod stromů a při tom odhadovali, jestli obejmou strom sami, nebo potřebují pomoc kamarádů. Trénovali jsme tak spolupráci a vnímání vlastního těla a jeho proporcí. Učili jsme se bezpečně používat škrabky při tvořivé hře a lezli po stromech.

Bruslaři si ve středu naplno užívali trénink, druhá část třídy si vyrobila poletuchy – hlavičky z kaštanů zabalené do pruhů krepového papíru – a strávila s nimi celé dopoledne. Povlávaly za námi na procházce, zkoumali jsme díky nim směr větru, gravitaci, cvičili jsme házení vrchním obloukem a trochu neplánovaně i míchání barev (rosa a různobarevný krepový papír…). Hráli jsme (všichni chvilku) na klavír a zpívali, co dech stačil. Cvičili jsme s kaštánky, povídali si o smutku a o tom, co nám proti němu pomáhá. Využili jsme lupy k pozorování listů, plodů a vůbec světa kolem, pohráli si na hřišti a užívali sluníčka.

Ve čtvrtek nás byla jen hrstka. Ráno jsme se věnovali cvičení jemné motoriky při modelování cesty bludištěm, knížkám o přírodě, lovení písmenek z listí a jejich skládání do slov podle vzoru. Malý počet dětí umožnil pustit se do práce se čtvercovou sítí, nikdo dlouho nečekal na svůj úkol. Aktivita je skvělá na trénink prostorové orientace, logického uvažování, vnímání počtu a spolupráci. Po svačine jsme pospíchali na hřiště pod školkou, přijeli za námi totiž hasiči. Dostavili se v plné zbroji a se vší parádou. Mile se dětem věnovali víc než hodinu, mohli jsme si všechno prohlédnout, skoro na všechno sáhnout. Dokonce chvilku posedět uvnitř hasičského auta.

Páteční dopoledne jsme věnovali restům, lesu, zvěři a myslivosti. Kdo měl chuť tiskal si stopy, obkresloval zvířátka, programoval BeeBotovi cestu po správných lístcích, dokončoval keramiku. Povídali jsme si, jak můžeme poháhat lesu a zvěři, jak se správně chovat venku, co do krmelce nepatří a po čem je zvěři opravdu moc špatně. Děti si poslechly a vyzkoušely vábničky – straku, srnu a prase divoké. Venku jsme narazili na (několik dní staré) stopy tlupy divokých prasat, zkoumali je a stopovali. Při přestávce v lese jsme vařili lektvary a tvořili podzimní mandalu. Na popud dětí nosíme s sebou ven tašku a sbíráme odpadky, na které narazíme. Je moc prima sledovat, že jim na okolí záleží.

Krásné podzimní dny přejí

Jana, Katka, Radka a Gábi