Týden od 27.5. do 31.5.2024 Téma: Jsme stejní a přece jiní

Pěkné počasí jsme využili do poslední minuty. Obvyklé ranní aktivity, naučné i neřízené se hned od rána odehrávaly na zahradě. Děti kreslily u zahradních stolů, obrázky doplňovaly květinami a trávou, pro které se stačilo jen sehnout, ochutnávaly špenát a jiné bylinky ze školního záhonku, stavěly z kinetického písku a užívaly si prostor zhrady. Po svačině – proběhla také venku – jsme se vydali na asfaltové hřiště splnit poslední ze série úkolů projektu Se Sokolem do života. Slalom s míčem, hody, kutálení, kopy na branku i další disciplíny děti zvládly a mohly si do svého sešitu dolepit chybějící sadu nálepek. A pak hurá na dětské hřiště. Po návratu zvenku jsme popřáli Elišce k 6. narozeninám a pochutnali si na úžasných dobrůtkách.

Úterní ráno jsme začali pozorováním změn na naší motýlí farmě a pokračovali předškolní přípravou zaměřenou na motoriku uvolnění ruky. Skládali jsme naši třídní fotku, stavěli stavby z kolíčků a dřívek, cvičili prstíky při kreslení symbolů do mouky. Ježečci si potrápili hlavičky při budování jednobarevných domečků. Dětem jsme narušili obvyklé stavební postupy a díky tomu vznikla zajímavá stavební díla. Povídali jsme si o tom, jak by děti chtěly ve školce oslavit svůj svátek. Seznam byl tak dlouhý, že jsme aktivity rozplánovali na celý zbytek týdne, abychom to stihli. A hlavně, byli jsme venku v dešti a kdo měl holinky, užil si louže. Vrátili jsme se mokří a špinaví, ale stálo to za to.

Děti si při ranním tvoření vyzkoušely manipulaci s dlouhým provázkem vykoupaným v lepidle. Aktivita podporuje jejich hmatové vnímání, prostorovou orientaci, jemnou motoriku a koordinaci ruky a oka – disciplíny tolik potřebné pro budoucí školáky. Zacvičili jsme si ve dvojicích, důležité bylo brát na svého parťáka ohled, nezranit ho. Po svačině jsme připravili třídu, po rozesazení dětí a zazvonění zvonku začala loutková pohádka na přání – O Zlatovlásce. Diváci patřičně ocenili Jiříkovu statečnost a fandili mu až do konce. Sami by si rádi zahráli s loutkami další příběh, ale měli jsme na dnešek další plán. Na návštěnu přijela paní Szabová s želvou Barunkou a agamou Charlottkou, pověděla nám o jejich životě, nuté péči a potřebách. Děti si obě zvířátka mohly pochovat nebo pohladit.

Ve čtvrtek děti čekala pátrací hra s odměnou – další přání ze seznamu. Nad obrázky jsme si povídali o dětech z jiných částí světa, o tom, co máme společného i v čem jsou mezi námi rozdíly. Mluvili jsme o kamarádství, o tom, jestli se i na kamaráda (maminku, tatínka, paní učitelku) můžeme kvůli něčemu zlobit a co udělat, aby zas bylo všechno v pořádku. Po vymalování provázkového obrázku a svačině jsme se v pláštěnkách a holinkách vydali do lesa i se zásobou „zobání na stůl“. Děti si našly příhodný pařezový stolek a doslova jako kobylky se vrhly na mísu borůvek a jahod. Po návratu jsme předali diplomy in-line bruslařům a oni nás naučili svojí týmovou básničku. Odpolední svačinu doplnil meloun, další přání ze seznamu.

Ranní diskotéku s písničkami na přání a blbnutí a balónky jsme si v pátek mohli odškrtnout také. Ježečci absolvovali prožitkové dopoledne s projektem Nebuď terčem. Cílem bylo děti připravit na možné krizové situace, například ohrožení cizím člověkem v MŠ. Díky bojovce vyluštily heslo a mohly se vžít do role zachránců uneseného medvěda. Hravou formou nacvičily rekci na kódové slovo při ohrožení skupiny. Paní lektorka je moc chválila! Odpoledne jsme dětem při odchodu předávaly vyrobená přáníčka (někdo odešel tak rychle, že ho nedostal, má ho uložené u nás ve třídě). Seznam odškrtán a přání splněna:)

Bylo to moc prima, na další dobrodružství se těší

Jana, Katka, Radka a Gábi