Týden od 29.4. do 3.5.2024 Téma: Filipojakubská noc

Od pondělního ráda jsme se zodpovědně připravovali. Na čarodějnický rej dorazili kouzelníci, čarodějky i ninja. Dokončili jsme úkoly z čarodějnického průkazu naší milé Xenoféby – zhotovili jsme létající čarodějnici na špejli (procvičili jsme si stříhání složitějšího obrazce i vázání uzlů), vyrobili kolegyni čarodějnici k upálení z přírodnin (trénovali jsme obratnost, fantazii, spolupráci i manipulaci s různými materiály) a umíchali lektvary ze slizů různých barev.

Děti samy rozvinuly nabídnuté téma a v prodejně lektvarů panoval čilý obchodní ruch, některých čarodějnických surovin byl dokonce nedostatek – komáří oči prostě nebyly. Vymysleli jsme si svá nová kouzelnická jména a zaklínadla, pověděli si o tom, co hezkého bychom vyhouzlili pro druhé a naťukli, že jak čarodějnice tak i lidé mohou být dobří i zlí. Zvládli jsme těžký předškolácký kreslící diktát na trénink prostorové orientace a užili si spoustu kouzenické legrace.

V úterý odjeli plaváčci na další vodní lekci do Benešova. Věnovali jsme se i čarodějnickým mazlíčkům – pavoukům a utužování třídního kolektivu. Hned ráno jsme modelovali pavouky podle obrázkového návodu i podle reálných fotografií. Děti tak procvičovaly například logické uvažování při sestavování návodu, počítání při porovnávání počtu nohou u výtvoru a vzoru, nebo motoriku při tvarování pavoučích těl. Motali jsme 3D pavučinu z vlny na překážkových tyčích, proskákali se začarovanou cesou z různě otočených bačkůrek kvůli trénování prostorové orientace, přelézali jsme přes přírodní překážky a užili si svačinu venku na louce – zmizela do posledního drobečku.

První školkový květnový den jsme si vyrobili májový lektvar – někomu měl přičarovat zmrzlinu, někomu lásku, jiného uspat… nápadů a třpytek byla kolem výroby spousta. Děti zkoušely, pro mnohé nezvyklou činnost, krouživý pohyb při ořezávání voskovek, které jsme pro výrobu lektvaru potřebovali. Zkusili jsme si hygienické kouzlo, na vlastní oči jsme se přesvědčili, jak mýdlo odpuzuje špínu. Zvládli jsme podpůrné pavučinkové kouzlo na posílení vazeb ve třídě, vyráběli jsme část dárku ke Dni maminek, pochodovali krajinou, pozorovali hnízda, živočichy, voněli k šeříkům a na hřišti pak viseli a šplhali a cestou na oběd zpívali.

V pátek jsme se vydali na dlouhý pěší výlet do kostelecké obory. Našimi malým turistům se po otevření tajemných vrat naskytl pohled do nádherného lesa. Po svačině na obrovském kmeni stromu jsme se s panem oborníkem vydali na cestu, dozvěděli jsme se, jak těžké to mají mladé stromky v lese, že o les je potřeba složitě pečovat a stejně tak i o zvěř. Skvělě zpracovaný program děti zajímal, mohly si sáhnout na kožešiny, obejmout třistaletý dub, pozorovat z dálky zvěř i vyzkoušet vábničky. Před zpáteční cestou jsme si odpočinuli na kosteleckém dětském hřišti a vydali se do školky, kde se děti hladově vrhly na poslední dobroty z batůžků.

Krásný víkend přejí

Jana, Katka, Radka a Gábi